Jak pozitivní (ne)jsme I....

10.01.2013 15:00

Zítřek si tvoříme dnešními myšlenkami. Tuto moudrost jsem před lety poprvé uslyšela od Luise Hay. A tak mne tehdy napadlo, že by možná nebylo od věci zjistit, do jaké míry si utvářím pozitivně svou budoucnost. Věděla jsem, že jsem rozený optimista, a podle toho jsem očekávala výsledek. Bylo to však jinak.

Nachystala jsem si čistou A4 rozdělenou na dvě půlky čarou. Nalevo jsem si psala čárky za pozitivní myšlenky, tedy za ty, z kterých jsem měla příjemný pocit a napravo za negativní, které mi přinášely pocity strachu, samoty, vzteku, nespravedlnosti, jednoduše myšlenky, co mne ubíjely.

Když jsem po třech dnech udělala na konci papíru tlustou čáru a provedla součet, moje přesvědčení o svém životním optimismu dostalo těžce na frak. Procentuální výsledek byl 30:60 ve prospěch negativních myšlenek. Nedělala jsem si iluze, že výsledek je 100% správný a že jsem zaznamenala každou svou myšlenku. Nicméně i přesto jsem byla překvapená, jak negativní jsem, a že přesto žiji relativně v pohodě bez velkých propadů dolů. Stačí tedy těch 30% pozitivních myšlenek na vykompenzování 60% z opačného spektra? Co by se stalo s mým životem, kdybych ten poměr obrátila a myslela pozitivně z 60%?

Minulý týden jsem si udělala tento test znovu. Výsledek najdete v mém dalším článku.